Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hodnocení přežitelnosti spermií ovčáckých plemen psů
Sobotková, Lenka
Tématem této diplomové práce bylo Hodnocení přežitelnosti spermií ovčáckých plemen psů, kdy jsme se zaměřili na hodnocení kvality ejakulátu psů ze skupiny I. dle členění FCI. V práci byly vedle stručného shrnutí základních metod hodnocení kvality ejakulátu také zmíněny metody speciálního vyšetření ejakulátu, se zvláštním zřetelem na testy přežitelnosti spermií pro potřeby inseminace čerstvým semenem za použití různých druhů ředidel. Pro účely našeho výzkumu bylo vybráno 7 psů, 5 psů plemene československý vlčák jednoho majitele a 2 psi plemene německý ovčák druhého majitele pro co největší eliminaci podílu vlivu různých podmínek chovatelského prostředí na výsledky přežitelností spermií v použitých ředidlech u jednotlivých psů. Tito psi byli odebíráni metodou masturbace v domácích podmínkách. Jako ředidla jsme použili UHT mléko, sušené mléko, Androhep, Androstar, hřebčí ředidlo a destilovanou vodu. Pro vyhodnocení výzkumu jsme použili standardní matematicko-statistické metody.
Testování povahových vlastností Saarloosových a československých vlčáků
Peterová, Dalia ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem kognitivními vlastnostmi psů, se zaměřením hlavně na 2 mezinárodní plemena FCI vzniklá křížením vlkošedých německých ovčáků a vlků. Popisuje jejich povahu a schopnosti spolupráce a komunikace s člověkem. V diplomové práci jsou zopakovány serie prováděných behaviorálních pokusů ze studie Ádáma Miklósiho et al.: A Simple Reason for a Big Difference: Wolves Do Not Look Back at Humans, but Dogs Do, kterou prováděli na psech a vlcích v roce 2003. Nás zajímalo jak se budou ve stejné modelové situaci chovat plemena vzniklá křížením vlků a psů, proto jsme testovali československé vlčáky a Saarloosovy vlčáky. První studie ukazuje, zda jsou subjekty schopné lokalizovat místo skryté potravy naznačené známým lidským gestem experimentátora. Druhá studie zjišťuje chování subjetu, zda subjekt, který nedokáže řešit jednoduchý úkol sám, pohlíží na člověka. Pes se naučí řešit jednoduchý úkol: otevření předmětu, aby se dostal k vnadidlu. A následně je vystaven stejně vypadajícímu úkolu, u kterého je však samostatné vyřešení psem znemožněno. Zde testujeme zda se pes, který nedokáže úkol sám vyřešit, obrací pro pomoc na člověka. Tyto experimenty prokazují, že plemena československý vlčák a Saarloosův vlčák spolupracují s člověkem s podobnou ochotou a neexistuje statistický rozdíl mezi plemeny ani mezi pohlavími těchto zvířat.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.